Na počátku října jsem se my, studenti dačického gymnázia, vydali navštívit dvě evropská království. V sobotu 31. září jsme se vydali na cestu tisíc kilometrů dlouhou do hlavního města Evropy, Bruselu. Belgické království nás uvítalo epochálním pohledem na bruselskou dominantu – Atomium. Následně jsme se přesunuli do významného historického centra, do města Bruggy, které jsme prosvištěli na loďkách a ověřili si, že nejsou nazývány “Benátky severu” nadarmo. Mnozí z nás zakusili chuť pravé belgické čokolády a pověstných vaflí.

Druhý den jsme již časně zrána vypluli z města Dunkerque trajektem směr Dover. Spojené království Velké Británie a Severního Irska nás uvítalo pohledem na bílé útesy doverské, které musely okouzlit všechny včetně ospalých jedinců. Následně jsme se jízdou po levé straně, což mi hlava ještě dodnes nepobírá, vydali rovnou do Londýna. Navštívili jsme oblast Greenwich, odkud jsme se přesunuli opět lodí po Temži až k pevnosti Jejího Veličenstva, londýnskému Toweru, prošli jsme se po Tower Bridge s výhledem na nejvyšší budovu Shard či panorama londýnské City.

Prošli jsme kolem Bank of England či Royal Exchange a zakusili pocit velkých evropských bankéřů, jimž je Londýn centrem. Připomněli jsme si Velký požár Londýna v roce 1666 před jeho památníkem a vydali se k renesančnímu skvostu, katedrále sv. Pavla. Celý první den jsme zakončili procházkou po Millennium Bridge a vydali se na skvělou večeři do hostitelských rodin do Northamptonu.

Třetí den jsme se vydali do válkou zničeného města Coventry, kde jsme navštívili pozůstatky z katedrály sv. Michaela či Coventry Transport Museum, výstavu přes pěti set automobilů, motocyklů či kol. Odtud jsme přejeli na hrad Warwick, který považuji za jedno z nejkrásnějších námi navštívených míst, vyfotili jsme si místa natáčení slavné ságy o mladém čaroději, prošli jsme se na hradbách tohoto obrovského středověkého hradu a vyzkoušeli různé aktivity, které hrad, založený Vilémem Dobyvatelem, nabízel. Následně jsme se přesunuli do rodiště nejslavnějšího dramatika světa, Williama Shakespeara, do Stratfordu nad Avonou.

Čtvrtý den si pro nás schoval návštěvu muzea s letadly Královského letectva v blízkosti Londýna. Následně rychlý přesun k Blenheimskému paláci, k národní památce Anglie či, chcete-li, venkovskému sídlu rodiny Churchillů, kde jsme si měli možnost prohlédnout bydlení premiéra Winstona Churchilla. Den s číslem čtyři jsme zakončili v univerzitním městě Oxford, navštívili jsme samozřejmě Christ Church College a zakusili atmosféru vysokoškolského života. Nicméně univerzita nám nabídla i pohled na další místa, kde se natáčel Harry Potter. Po opuštění univerzity jsme se také zastavili u slavné budovy Radcliffe Camera či věže sv. Martina.

Poslední den jsme znovu navštívili Londýn, hlavní město Spojeného království, které nám ukázalo, že ani za dva dny se nedají projít všechny krásy, které toto město skrývá. Náš druhý den v Londýně započal v Natural History Museum, odkud jsme se vypravili kolem Royal Albert Hall do Kensingtonských zahrad, kde jsme se zastavili u památníku prince Alberta, manžela královny Viktorie. Samozřejmě jsme navštívili Buckinghamský palác, u kterého chce mít fotku přeci každý! Následně jsme si prohlédli část Westminster, které vévodí Elizabeth Tower, spíše známá jako Big Ben. Odsud jsme se přesunuli k nejslavnějšímu bydlišti světa, protože kdo by neznal 10 Downing Street. Bohužel Theresa May nám z okna nezamávala, a tak jsme spěchali přes Trafalgarské náměstí na Piccadilly Circus, kde si musel vybrat suvenýr úplně každý. Ve večerních hodinách jsme přepluli trajektem zpět do kontinentální Evropy a po půlnoci 6. října jsme se vydali směr Dačice.

Závěrem bych chtěl poděkovat čtyřem nejdůležitějším ženám celého zájezdu, paní učitelce Vackové, paní učitelce Uchytilové a především paní učitelce Nevrklové, která celý zájezd zorganizovala a mohu vám říct, že opravdu velmi dobře. A ptáte se, kdo je ta čtvrtá žena? Nebojte – nezapomněl jsem. Samozřejmě bych chtěl za všechny poděkovat i paní Marcele Květoňové – naší milé průvodkyni, díky které jsme se neztratili v uličkách Oxfordu ani Londýna, která nám pověděla o historii nejen Velké Británie tolik informací, že to snad nikdo nemohl všechno zpracovat. A samozřejmě nesmím opomenout pány řidiče, kteří nás bezpečně provezli všude, kam paní průvodkyně zavelela. Jsem opravdu rád, že jsem tento zájezd absolvoval a považuji jej určitě za nejlepší zážitek za dobu mého studia na gymnáziu. Za všechny bych chtěl tedy závěrem ještě jednou poděkovat.

Radek Tesař, 4. ročník