Soutěž o nejlepší 3D výukový model

Soutěž o nejlepší výukový model vytisknutý na 3D tiskárně už třetím rokem pořádala pod vedením Luboše Běhálka, proděkana fakulty strojní, Technická univerzita v Liberci. Letos se z našeho gymnázia do celorepublikového finále kvalifikovaly dva týmy.

4 minuty ke čtení vloženo před měsícem

---

Jednalo se o týmy ve složení Jakub Bezchleba a Jan Utíkal s modelem hvězdicového motoru a Matěj Kopeček s Tomášem Sommerem se svým modelem dvoukanálového zdymadla. Oba týmy a celou naši výpravu již tradičně vedl pan učitel Jakub Nemčik.

Sešli jsme se ve čtvrtek 28. listopadu v 8 hodin ráno v přírodovědné laboratoři, abychom mohli doladit své modely. Ačkoli doladit je u jednoho z týmů docela optimistické slovo, jelikož o Tomášovi se všeobecně říká, že nepracuje, dokud mu za hýžděmi nehoří... Proto se na model zdymadla ráno ještě tiskly nějaké součástky. V poledne jsme vyrazili na dlouhou pouť na daleký sever okupovaný bílými tygry.

Do Liberce jsme přijeli okolo šesté hodiny večerní a co by to bylo za výpravu Gymnázia Dačice, aby se nevrhla hned na nejbližší místo, kde se lze občerstvit. Tím místem se stalo samo sebou nákupní centrum FORUM. Někteří si dali asijskou kuchyni, jiní preferovali královský burger a jeden odpadlík vyřešil večeři pouze šálkem lektvaru kávy, čaje a mléka v jednom. Po dlabanci jsme si ještě zašli koupit něco dobrého k snídani a vydali jsme se autobusem číslo 15 na ubytování. Na hotelu se oba týmy pustili do kompletace svých modelů. Někomu stačilo jen slepovat, jiní museli vrtat, natírat, brousit, programovat, pájet, zatavovat, šroubovat a spojovat. Po fyzickém a psychickém vyčerpání jsme hodinu po půlnoci zalehli.

Druhý den jeden z týmů vstával brzy ráno, aby stihl postavit model. Nějak se povedlo a v 7:45 jsme vyráželi na autobus směrem TUL. Tam jsme si rozbalili saky paky a chystali se "prodat" své modely porotě a ostatním účastníkům. Při tankování modelu zdymadla začala z pravého kanálu unikat voda, prasklo totiž spojení mezi hadicí připojenou na čerpadlo a konektorem pro čerpání v nádrži. Byť ostatní nádrže těsnili, tak se v tuto chvíli stal model nefunkčním. Druhý tým naštěstí komplikace neměl.

Při losování pořadí pro prezentování se hvězdicový motor dostal na pořadí jako 4. a zdymadlo jako 9. V prvním bloku prezentoval tým s motorem. Jakožto velice objektivní hodnotitel si stále myslím, že měl prezentaci a model na vyšší úrovni než jiné nejmenované týmy. Po prvním bloku prezentací přišel na řadu coffeebreak. Mezi 1. a 2. kávovým nápojem jsme s Tomem diskutovali, co a jak. Hlavní bylo pokusit se i s nefunkčním modelem zdymadla co nejvíce zapůsobit.

V takzvaném druhém poločase jsme se dostali na řadu i se zdymadlem. Prezentace se dařila, ale fakt nefunkčnosti hrál proti našim komunikačním a mírně manipulačním schopnostem. Po prezentaci dalších týmů bylo jasné, že zdymadlo do finále nepostoupí.

V předváděcím bloku jednotlivé týmy ukazují porotcům funkce svých modelů a diskutují o nich. V tuto chvíli jsem zcela rezignoval, jelikož porotci se zastavili a řekli, že je leda tak škoda, že to nefunguje, a na nic moc dalšího se neptali. Pak začalo superfinále. Byly vybrány modely, ke kterým jsme měli sice výhrady, ale zcela respektujeme rozhodnutí poroty (nepostoupil ani model hvězdicového motoru). Hlasovali jsme plně podle přesvědčení o využitelnosti ve výuce. Po převzetí cen útěchy jsme se sbalili a zmizeli kam jinam, než zase do Fóra na kafe a jídlo.

Načerpali jsme tedy nové síly na zpáteční cestu s mezizastávkou v Praze. Pravidelný čtenář ví, že v Praze nocujeme výhradně v hostelu Plus v Holešovicích. Na ubytování jsme si nedali ani sto piv na útěchu, ani kaviár, a tak jsme si alespoň zahráli biliár. A v přátelském duchu této civilizované zábavy jsme strávili páteční večer. Ráno jsme pak nasedli na tramvaj, pak na metro a na Florenci na přímý spoj do Dačic. Zde jsme také kolem 11. hodiny dopolední zakončili naši výpravu.

Věřím, že jsme se poučili a zjistili, že každý den není posvícení, co se zisku druhého místa ze soutěží týče. Děkuji panu učiteli Nemčikovi a všem účastníkům zájezdu.

Matěj Kopeček, Váš reportér z oblasti vědy a techniky