Lyžařský kurz 1. ročníku a kvinty
Každý den slunce, modré nebe a bílé vrcholky rakouských i italských Alp. Výhledy, které obklopovaly studenty 1. ročníku a kvinty na lyžařském kurzu v Nassfeldu. No řekněte, kdo z Vás to má?
2 minuty ke čtení vloženo před 2 měsíci
Dne 26. ledna 2024 se třídy kvinta a první ročník vydaly na Lyžařský výchovně vzdělávací zájezd. Od školy jsme po naložení všech věcí vyrazili autobusem směrem k rakouským hranicím. Projeli jsme Vídní a Štýrským Hradcem, až jsme po páté hodině odpolední dorazili na naše ubytování v Gasthof- Pensionu Michal v obvodu korutanské obce Kirchbach. Po ubytování jsme se sešli na večeři, která nás překvapila svojí chutností a výběrem. Poté nám byly sděleny organizační informace a rozdány skipasy. Ráno začal náš výcvik. Ranní rozcvička při východu slunce mezi vrcholky Alp, bohatá a velmi drobná snídaně, sbalení jídla na oběd a hurá na autobus. Přesunuli jsme se do střediska Nassfeld na dolní stanici kabinkové lanovky Millenium Express. Vyjeli jsme na druhou stanici s pracovním názvem Klondajk, kde jsme se rozjezdili a následně jsme byli rozřazeni do jednotlivých družstev dle našich schopností. Odpoledne už jsme započali výcvik v nádherném prostředí rakouských Alp, které nabízelo 80 sjezdovek všechno obtížností. K autobusu jsme se vraceli mezi čtvrtou až půl pátou odpoledne, abychom maximálně využili náš čas na sjezdovkách.
A tak to šlo den za dnem. Sjezdové lyže, snowboard nebo běžky. Každý den byl něčím nový. Svůj volný čas jsme mohli trávit podle sebe. Hraním kulečníku, šipek nebo jen klábosením s ostatními. Možností bylo plno. Po cestě autobusem do Nassfeldu a zpět se v autobuse zpívalo. Každý si lyžák snažil maximálně užívat. Až nastal poslední den a s ním i závody ve sjezdu, které se konaly na slalomové trati v úseku sjezdovky 77. Odpoledne jsme se všichni již naposledy vydali se svými skupinami na sjezdovky. Večer proběhlo vyhlášení vítězů závodů na sjezdových i běžeckých lyžích. Poté následoval karneval, při němž se díky věrohodnosti svých kostýmu mnozí z nás ani nepoznali. Večerka byla posunuta na půlnoc a my jsme se si užívali poslední chvíle tohoto pobytu. Ráno jsme pak po snídani museli odjíždět. Nanosili jsme své saky paky do autobusu, kterým jsme se vydali zpět domů.
Matěj Kopeček, žák kvinty
