Dva dny, čtyři návštěvy a deset pražských zastavení

Článek o společenskovědní exkurzi s fyzikálními aspekty, neboť fyzika, jak známo, je všude. Třeťáci sice úplně všude nebyli, i přesto toho v Praze hodně viděli, a navíc tam, kam došli, došli po svých a měli k tomu připravený výklad. A to se cení...

4 minuty ke čtení vloženo před 12 měsíci

---

Dne 11. 4. 2023 léta páně se žáci třetího ročníku společně s jedním šťastným septimánem a v čele s paní učitelkou Mašátovou a svým třídním učitelem Nemčikem vydali na dvoudenní společenskovědní exkurzi s lehkou příměsí fyziky. Na programu byla návštěva sídla českého Senátu ve Valdštejnském paláci, kde nás čekala prohlídka samotného paláce, ale hlavně beseda s předsedou Senátu, dačickým rodákem a telčským učitelem RNDr. Milošem Vystrčilem, dále divadelní představení Shirley Valentine v hlavní a jediné roli se  Simonou Stašovou, komentovaná prohlídka krypty pravoslavného chrámu sv. Cyrila a Metoděje i České národní banky. Nesmíme zapomenout, že celou exkurzi provázely procházky po Praze se zastávkami na významných místech doplněné krátkým výkladem samotných studentů o historii či zajímavostech spojených s danými místy, např. o Foucaultově kyvadle v budově ČVUT, o Šítkovské vodárenské věži, Betlémské kapli či Národní třídě.

Vyráželo se v 6 hodin z vlakového nádraží vlakem do Jihlavy. Tam jsme přesedli na plně zarezervovaný linkový autobus jedoucí přímo do Prahy. Po příjezdu do Prahy jsme se hned vydali metrem do hotelu, kde jsme byli ubytováni, abychom si tam odložili naše věci. Odteď až do našeho zítřejšího odjezdu se bude cestovat pouze pěšky. Po svých jsme se tedy vydali vstříc Valdštejnskému paláci.

Po příchodu do sídla českého Senátu jsme prošli bezpečnostní kontrolou, která proběhla bez větších problémů, a šli jsme se usadit do jednacího sálu (během prohlídky jsme zjistili, že tato místnost bývala dříve stájí Albrechta z Valdštejna). Zde nás přivítal samotný předseda senátu Miloš Vystrčil, který nám vysvětlil funkci Senátu a zodpověděl otázky studentů. Moc dotazů ovšem nezaznělo, neboť pana Vystrčila pochopitelně tlačil čas. Nejvíce zvědaví odvážlivci dostali dřevěnou hračku s motivem českého lva a pan předseda předal naši skupinu paní průvodkyni, která nás provedla samotným palácem, přičemž jsme vyslechli krásný výklad plný zajímavých poznatků. Po prohlídce se nám opět mohl věnovat pan Vystrčil, který nás pustil až do své pracovny, kde zrovna probíhala online lekce angličtiny, již kvůli nám pozastavil. Po krátkém popovídání proběhlo focení a byli jsme na odchodu. Odcházeli jsme skrze nádhernou Valdštejnskou zahradu a právě na tu malou chvilku, kterou jsme v ní strávili, vysvitlo slunce.

Později odpoledne jsme se v hotelu převlékli do krásného formálního oblečení, ve kterém jsme šli navštívit divadlo ABC nedaleko Václavského náměstí, abychom zhlédli divadelní hru Shirley Valentine, kterou si studenti sami vybrali. Jednalo se o one-woman show (hra o jedné herečce) Simony Stašové, komedii o starší dámě jménem Shirley Valentine, která žije poměrně nezábavný život skládající se ze starání o domácnost a manžela, chtěla by ovšem něco úplně jiného. Chtěla by žít. Celé představení, trvající dvě hodiny a padesát minut,  sledujeme herečku předvádět všerůzné historky a nespočet dalších postav. Hra sklidila obrovský potlesk, mezi žáky bylo ovšem poznat, že zasáhla převážně dívky, zatímco chlapci nebyli zřejmě cílovou skupinou... 

Druhý den ráno jsme se vydali k chrámu sv. Cyrila a Metoděje, památníku heydrichiády. Tam jsme si pustili krátký film a vyslechli výklad o atentátu na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha 27. května 1942, o událostech, které mu předcházely, a o teroru, jenž po atentátu nastal, i o dalším osudu atentátníků. Prohlídka podzemní krypty, kde se skrývalo sedm československých parašutistů, byla velmi silným zážitkem.

Na čtvrtou a poslední návštěvu jsme se vypravili do České národní banky, kde nás čekala devadesátiminutová komentovaná prohlídka návštěvnického centra. To bylo hezky provedené, plné informací, a navíc velmi interaktivní. Nakonec jsme na vlastní oči viděli i 130kilogramovou minci z pravého 24karátového zlata vytvořenou pro sté výročí ČNB.

Tady se již dostáváme ke konci celé exkurze. Metrem jsme si dojeli pro věci do hotelu a poté jsme se přesunuli na hlavní nádraží, kde jsme nastoupili na vlak mířící do Havlíčkova Brodu a z něho až do Dačic. Všichni si výlet užili a v pořádku se vrátili, unaveni, ale obohaceni. 

Napsal Viktor Martinů, šťastný septimán
Upravila Petra Mašátová, aby to nebylo tak autentické