Stavba iglú

Říká se, že učitelé to mají se studenty těžké. To ale neplatí pro druhý ročník. Tam to je právě naopak, studenti musí přetrpět třídního – fyzikáře.

2 minuty ke čtení vloženo před rokem

---

Když napadne sníh, tak bychom očekávali, že třídní vezme studenty na bobování a koulovačku. Těchto zábavných činností se druháci nedočkali. Čekala je fyzická práce, dřina a pot (jen chlapce). Protože když napadne sníh, tak fyzikář myslí jen a jen na _ _ _ _.

Pokyn ve čtvrtek zněl jasně: zítra se teple oblečte, zapomeňte na čtvrtletku z angličtiny a půjdeme stavět iglú.
Nejprve se zvolil stavbyvedoucí – Jakub Janík, který nesl břímě zodpovědnosti za celou stavbu. Poté bylo potřeba vytyčit region a připravit si pevnou půdu pod nohama. Následovala dřina ve formě vytváření sněhových bloků, ze kterých se stavělo iglú. Prvotní pokusy o sněhové bloky selhávaly, ale neodradilo nás to a po několika omylech jsme našli recept, jak na ně.

Po velké přestávce jsme se přesunuli zpátky do školy, abychom se zahřáli u kakaa (cukroví zapomněl fyzikář doma). Návrat do zimy byl náročný, protože velikost iglú neumožnovala (i přes heroický výkon druhého ročníku) dokončit dílo v plánovaném termínu.

A co následovalo?

Je to k nevíře, ale objevilo se dost fyzikálních nadšenců, kteří chtěli iglú dotáhnout do konce, a tak jsme od 14:00 pokračovali s kluky se sexty a panem učitelem Dohnalem. V 18:30 už bylo jasné, že se musíme sejít i v sobotu.

Sobotní pizzu jsme si užili v obědovém čase v již hotovém iglú, kde jsme naměřili teplotu okolo 5°C, přičemž venku bylo -2°C.

A nyní trochu technikálií:

• vnější obvod: 14 m
• vnitřní obvod: 12,75 m
• tloušťka stěn: 30 – 40 cm
• výška: 1,5 m
• výška uvnitř: 1 – 1,2 m

Bohužel špatné počasí neumožnilo v iglú přespat, a tak nám zbývá jen čekat, kdy se iglú propadne a upadne v zapomnění.

Závěrem děkuji všem, co se na výstavbě podíleli, a omlouvám se těm, kteří při výstavbě trpěli.

Jakub Nemčik, třídní učitel 2. ročníku a fyzikář